Rozpoznávání a zvládání zrychleného dýchání u novorozenců

Dýchání novorozenců je citlivým ukazatelem jejich zdraví a vývoje. Zatímco rychlé dýchání u kojenců může být v určitých situacích normální, jakékoli neobvyklé nebo přetrvávající změny by měly být pozorností rodičů i lékařů. Tento článek se zaměřuje na pochopení příčin, projevů a vhodných postupů při zrychleném dýchání u novorozenců, s důrazem na poskytnutí uceleného pohledu pro rodiče i zdravotnický personál.

Co znamená tachypnoe u novorozence?

Tachypnoe, neboli zrychlené dýchání, je stav, kdy novorozenec dýchá rychleji, než je obvyklé. Norma se pohybuje kolem 30 až 60 nádechů za minutu v klidovém stavu. U novorozenců je dýchání přirozeně rychlejší než u starších dětí a dospělých. Důvodem jsou menší plíce v poměru k celkové velikosti těla a nezralost dýchacího systému. Nicméně, pokud novorozenec dýchá znatelně rychleji, zejména v kombinaci s jinými příznaky, je nutné zpozornět.

Faktory ovlivňující dýchání novorozence

Existuje celá řada faktorů, které mohou dočasně ovlivnit rychlost dýchání novorozence. Mezi ně patří:

• Fyzická aktivita: Stejně jako u dospělých, i novorozenci mohou zrychlit dech, když se hýbou, například během spánku, kdy se jim zdají sny nebo mění polohu. Tento stav je obvykle krátkodobý a nevyžaduje zásah.
• Emoční stav: Pláč nebo rozrušení může vést ke zrychlenému dýchání.
• Teplota prostředí: Příliš teplé prostředí může způsobit, že se novorozenec začne potit a dýchat rychleji, aby se ochladil.
• Nezralost plicního systému: Předčasně narozené děti, zejména ty, které trpí syndromem respirační tísně (RDS), mohou mít chronicky zrychlené dýchání kvůli nedostatečné produkci surfaktantu.
• Infekce: Respirační infekce, jako je zápal plic nebo bronchitida, jsou častou příčinou tachypnoe.
• Srdeční problémy: Některé vrozené srdeční vady mohou vést k tomu, že dítě nedokáže efektivně pumpovat krev, což se může projevit zrychleným dýcháním.
• Aspirace: Vdechnutí cizího tělesa nebo zvratků do plic může způsobit podráždění a zrychlené dýchání.
• Další stavy: Mezi další možné příčiny patří přechodná tachypnoe novorozenců (TTN), která je způsobena zadržením plodové vody v plicích, nebo vážnější stavy, jako je vaskulární anomálie nebo neurologické problémy.

Projevy zrychleného dýchání a co sledovat

Kromě samotné rychlosti dýchání je důležité sledovat i další projevy, které mohou naznačovat problém:

• Namáhavé dýchání: Může se projevovat vtažením kůže mezi žebry nebo pod klíčními kostmi, zapojováním břišních svalů, nebo typickým "funěním".
• Sípaní nebo chrčení: Tyto zvuky mohou naznačovat obstrukci dýchacích cest. Chrčení je často spojeno s nezralostí novorozenců a může být způsobeno stlačením průdušek.
• Modrání kolem úst či nehtových lůžek (cyanóza): Signalizuje nedostatek kyslíku v krvi.
• Změny v barvě kůže: Bledost nebo naopak zarudnutí mohou být také varovnými signály.
• Snížená aktivita nebo apatie: Novorozenec může být méně aktivní, hůře pije nebo nereaguje na podněty.
• Problémy s krmením: Namáhavé dýchání může ztěžovat kojení či krmení z láhve, protože dítě musí při krmení dýchat.

Co dělat, když vaše miminko rychle dýchá?

V první řadě je důležité zachovat klid. Zde je postup, jak reagovat:

1. Pozorujte a zaznamenávejte: Zkuste odhadnout rychlost dýchání a všímejte si dalších symptomů, jako je namáhavost, zvuky při dýchání nebo změny v chování dítěte.
2. Zkontrolujte prostředí: Ujistěte se, že není v místnosti příliš teplo nebo dusno. Změňte polohu dítěte, pokud je to možné, a nabídněte mu klid.
3. Kontaktujte pediatra: Pokud máte jakékoli pochybnosti o zdraví svého dítěte, neváhejte se okamžitě spojit s dětským lékařem nebo vyhledejte lékařskou pomoc. Je lepší být opatrný a zbytečně se znepokojovat, než něco opomenout.

Lékařská péče a diagnostika

V případě podezření na vážnější problém bude lékař schopen provést potřebná vyšetření k určení příčiny:

• Fyzikální vyšetření: Poslech plic a srdce, kontrola barvy kůže a celkového stavu dítěte.
• Měření saturace kyslíku: Pulzní oxymetrie je neinvazivní metoda, která zjišťuje množství kyslíku v krvi.
• Rentgen hrudníku: Může odhalit problémy v plicích, jako je zápal plic nebo nahromadění tekutiny.
• Krevní testy: Mohou pomoci odhalit infekci nebo jiné biochemické abnormality.
• Echokardiografie: V případě podezření na srdeční vadu se provádí ultrazvukové vyšetření srdce.

Léčba a podpora dýchání

Léčba závisí na příčině zrychleného dýchání:

• Kyslíková terapie: Podávání dodatečného kyslíku, buď přes nosní kanylu nebo masku, pokud je saturace kyslíku nízká.
• CPAP (Continuous Positive Airway Pressure): Nepřetržitý pozitivní tlak v dýchacích cestách pomáhá udržet plíce otevřené a usnadňuje dýchání, zejména u nedonošených dětí.
• NIPPV (Nasal Intermittent Positive Pressure Ventilation): Varianta CPAP s přídavnými dechy.
• Ventilace: V závažných případech může být nutná mechanická ventilace, která pomáhá dítěti dýchat.
• Surfaktant: U nedonošených dětí s RDS se podává surfaktant, látka, která snižuje povrchové napětí v plicních sklípcích a usnadňuje dýchání.
• Antibiotika: Pokud je příčinou bakteriální infekce.
• Léky na podporu srdce: V případě srdečních problémů.
• Kofein: Často se podává nedonošeným dětem pro stimulaci dýchacího centra.
• Kortikosteroidy: Krátkodobé podávání dexamethasonu se může zvážit k podpoře extubace u dětí na dlouhodobé mechanické ventilaci. Inhalační budesonid je určen pro děti s vysokým rizikem bronchopulmonální dysplázie (BPD).
• Opioidy: Individuálně, pokud je indikováno na základě klinického posouzení či hodnocení bolesti. Rutinní použití morfinu a midazolamu se nedoporučuje.

Důležité je, aby léčba byla co nejkratší a nejšetrnější. Mechanická ventilace by měla být používána jen nezbytně nutnou dobu. V případě vysazování mechanické ventilace je tolerována mírná hyperkapnie, pokud pH zůstává nad 7,22.

Prevence a péče

Ačkoliv ne všechny případy zrychleného dýchání lze předvídat, dodržování zdravého životního stylu během těhotenství a včasné řešení případných komplikací mohou pomoci snížit rizika. Důležitá je také správná péče o novorozence po propuštění z nemocnice, včetně dodržování pokynů lékaře a všímat si jakýchkoli změn v jeho stavu.

Pamatujte, že tento článek slouží pouze pro informativní účely a nenahrazuje odbornou lékařskou radu. Vždy se poraďte se svým pediatrem ohledně jakýchkoli obav týkajících se zdraví vašeho dítěte.